Kruháče v tunelo, prosím!

Země, která mě uchvátila jako málo která, je rozhodně Norsko. Hele to, že mají kruhový objezdy v tunelu je highlight, topíček, stropíček, … prostě tohle jen tak nezažijete a my kroužily asi tak 10x na každým objezdu, protože nikdy nevíte, který bude ten poslední.

Ale Norsko je d-o-k-o-n-a-l-ý svojí přírodou, tuhle zemi musíte jakože MUSÍTE objet celou autem a slibuju, že se budete chtít zastavit asi tak každých 5 kilometrů.

Tady není žádná cesta špatně. My měly Toyotku Yaris a každej, kdo mě trochu zná nebo ok asi trošku víc, tak ví dvě věci, Toyotu mám fakt ráda, nevím proč, ale ty auta mě prostě bavěj. A možná to má co dělat s tím, že moje první auto byla právě Toyota Yaris, do tý doby než šla na totálku. Hele výjimečně to nebyla moje vina, ale nějakýho chlápka, co mě smetl na křižovatce…

To, že tenhle trip začal fuckupem a nikde jsme ještě ani nebyli je už asi všem, co to čtou jasný. Do Norska jsme se rozhodly jet s Neli a to proto, že jsme při pojídání waflí narazily na super výhodný letenky. To, že jsme úplně nedomyslely, že je to z Krakowa, a tím pádem se budeme muset nějak dostat ještě do Polska, by ještě bylo oukej. Ale to, že jsme si koupily letenky na termín, kdy jsme tam měly dlouho očekávanej koncert Eda Sheerana už bylo trošku blbý. Blbější bylo to, že jsem ten diář kontrolovala, jestli náááhodou tam něco není. Pravidlo číslo jedna, když si kontroluješ něco s diářem, zapisuj si ty věci do diáře správně. Ne, že si zapíšeš něco na srpen, ale ono je to v červenci #timemanagement. Takže z letenky za asi 800 korun byla rázem letenka za tisíce, som ušetřil fakt.

Nevadí. Den D je tady, odjíždíme směr Ostrava a pak Krakow a přilítáme do Osla, kde si máme vyzvednout Toyotku. No jo no… rezervovala jsem to já, takže je jasný, že je to to jediné okénko, které je zavřené, nikdo nikde, nezvedaj telefony a my tak čekáme asi hodinu než se někdo uráčí přijít. Možná že bylo dobře, že jsme tam tu hodinu čekaly, protože díky tomu jsme se dali do řeči s jedním chlápkem, který nám vysvětlil, že to, co jsme si naplánovaly, že projedeme, nemáme šanci stihnout a že Norové mají maximální rychlost 90 km / hod, dost to kontrolujou a mají pěkně mastný pokuty. Takže rada č. 1 pro vás až budete jezdit autem po Norsku, dávejte si pozor na rychlost. Prý vás můžou dokonce i na 24 hodin zavřít.

#Vinje

Tohle místo potkáte po cestě jen v případě, že z Osla jedete směr Odda, ale pro milovníky kafe a sladkýho je to něco, co prostě a jednoduše potřebujete. Do teď nemůžu zapomenout na toho skvostnýho šneka. Sice nemám zas žádnou spolupráci no, ale v tomhle případě možná líp pro mě, já bych toho jinak sežrala na kila, proklik

#Odda

První zastávka byla městečko Odda. Do Oddy jsme jely kvůli Trolltunze neboli Trolí jazyk. To je takovej ten nejvíc insta výhled, jaký najdete pod místama v Norsku. No bohužel na tom instáči se nedozvíte, že tam je dlouhá fronta, kterou musíte čekat na tu jednu fotku a že tam můžete dojít sice krásným trackem, ale jedině s guidem a musíte vyrážet nejpozději v 10 ráno. Tohle všechno jsme se dozvěděly až díky paní, co nás ubytovávala, btw ten krásnej výhled i s ohněm, co jsme u ní měly vidíte na fotce dole, a tak nám dala tip na track s výhledem, kde jsme byly úplně samy. Ten trečík najdete pod názvem Lilletopp a je v městečku Tyssedal. A místňačka nám dala skvělej tip, kupte si lístky do Kraftmuseet, ty lístky jsou levnější než samotnej parking u Lilletopp i u Trolltungy a zahrnují právě i možnost zaparkovat.

Parknete a jdete krásnej track na Lilletopp. Celou cestu máte značení, takže to neminete a přijdete až k baráčku, kde vám místní udělají kafe nebo lívanec. Ten projděte dál a běžte po schodech ještě nahoru, minete ceduli „na vlastní nebezpečí“ a jen prostě buďte opatrní, ale nečeká vás nic náročného. Za to vás čeká geniální výhled. A jak řikám, my měly štěstí, že jsme tam byly jen s jednou rodinkou, jinak samy. Takže za nás daleko lepší než Trolltunga, protože tam dobijete baterky.

#Bergen

Město s nejbarevnějšíma domečkama. Tady se bude líbit každýmu, kdo rád malovaný klasický baráčky u vody. A taky ten, kdo rád jídlo. Já si to tady s krevetama dost užila.

Kromě toho, že je to roztomilý město, můžete si udělat příjemný výšlap na místní vyhlídku. Tam dojdete z centra asi takovou 45 – 60 minutovou procházkou, záleží jak moc jste trénovaní. A druhou možností je vyjet si tam lanovkou, jedna cesta stojí asi 150 korun. Odkaz tu. Já jsem byla ráda, že jsme se rozhodly pro procházku, protože jdete kusem hezký přírody a navíc potkáte židli na pařezu #hračička. Nahoře máte dokonalej výhled na celý město a oceán. A klasicky si tam můžete dát něco k jídlu i pití a pokoupit nějaké suvenýry. Večeři doporučuju na místním rybím trhu. Jo, je to trošku dražší, to ale jídlo v celým Norsku, ale ty ryby jsou dokonalý.

#Vodopády

Když vyrazíte z Bergenu zpátky přes Oddu, neminou vás vodopády. Ve směs celej úsek Kinsarvik až po Langfoss, narazíte na menší i větší vodopády. My jsme klasicky zastavovaly po cestě, ale ten, u kterého jsme strávily nejvíc času byl Latefossen. Jediné, co mě fakt překvapilo bylo, že to bylo hned u silnice. Ale ten vodopád byl fakt boží, obecně mě strašně baví voda, takže vidět něco takovýho, je pro mě vždycky top. Jo ale jedna rada pro vás – hlavně si tam nedávejte kafe. To byla nejhorší káva, jakou jsem kdy pila!

#Kristiansand

Tak tady jsme narazili na nejlepší možný ubytko. Já nevím, jestli už jsem to říkala, ale důvod, proč mám tak ráda Airbnb je ten, že poznáš ty lidi. Lidi z různých zemí, s různýma příběhama. A to mě na celým tom cestování, kromě poznávání nepoznaného, baví. Protože každý máme nějaký příběh, každýho nás baví něco jiného a každá kultura je jiná, ale nad otázkou, kde se dobře najím, se potkáte všichni. Pán, který nás ubytovával měl svého syna v péči a vydělané penízky dával chlapečkovi stranou. Ve směs pronajímal jeho pokojíček, takže malej rozjel normálně business jako víno. Nemohly jsme si teda hrát s jeho vláčkama, jak jsme se těšily, ale za to nás naučil kouzlo. No a jeho tatínek se nás pokusil naučit, jak se správně loupou krevety. V Kristiansandu byl zrovna nějakej místní fesťák, kam jsme si šly hodit bokem, ale pivo jsme si nedaly, protože za cenu jejich jednoho piva/vína bych v Čechách byla pod stolem. Pod dvěma možná dokonce. Takže jsme byly slušný holky autem. Což byla ale chyba, protože pokud jste poctiví čtenáři mého blogu, tak už víte, že Norsko bylo osudné na pokutu. Tady jsme dostaly pokutu za stání na ulici, protože jsme se nepodívaly na zem, jestli tam není napsaný nějaký zákaz, no byl samozřejmě. Ale hlavně, že jsme ušetřily za ten alkohol že jo.

Náš pán hostitel nás druhý den ráno vzal na loďku. Prý každý průměrný Nor minimálně malej člunek vlastní a potom, co nás „táta“ vyvez to naprosto chápu, já bych si tu barku pořídila taky. Takže vítr ve vlasech a brázdili jsme si po norským oceánu #top!! Jo a viděli jsme dokonce i válečný bunkry, tak to si umíte představit tu dětskou radost v mých očích že jo …

#Oslo

Poslední velkou zastávkou bylo Oslo. Tam už jsme se dopravily vlakem a byly mile i nemile překvapení. V Oslu je jedna strašně krásná čtvrť – Frogner. Z týhle části jsme byly fakt nadšené. Krásná prochajda a místňáci se tu dokonce koupaly. Nelča mi podle mě do teď vyčítá, že jsme tam s sebou neměly plavky, protože by se tam rochnila ještě teď.

No a pak jsme v Oslu ozkoušely místní půjčovnu kol. Obos. Jako takhle, na to objet město a vidět všechno jsou tyhle koncepty půjčte si kolo ve městě podle mě dost skvělý. Blbý ale je, že nám občas ta apka nefungovala nebo nezaregistrovala, že jsme to kolo vrátily, takže tam visela hrozba pokutky, ale kola jsou téměř na každým rohu a pohybuje se s nima skvěle. Bez těch kol bychom Oslo za den projít asi úplně nezvládly. Oslovský Royal palace upřímně vůbec nestojí za to, abyste tam jeli. Jasně, asi jsme zhýčkaní Pražským hradem, ale tohle bylo fakt velký špatný. Nudu jsme zabily jen díky výměně stráží a jednomu vojáčkovi, kterýmu furt přeskakovala ta šošolka na hlavě do obličeje, a to bychom nebyly my zákeřňáci, abychom se tomu nesmály. Přísahám bohu, že tomu vojáčkovi na hlavě visela prachovka, která mu lítala zprava doleva před obličejem…

A protože výhledů jsme asi neměly dost, zajely jsme si ještě k opeře, to je místo, kam bych třeba v Oslu zajet doporučovala (fotka vlevo nahoře), protože to zas vidíte z jiný perspektivy. Zakončily jsme to pár drinčíkama v přístavu Aker brygge a nasedly na kola a jely domů. Ty kráso to jsem ale netušila jakej je Nelča bravurní navigátor na kole. Tak já vám jako nevím jo, ale já jsem nejela na cyklo výlet, já tam byla na dovolený. Ale ta holka nás prostě táhla skrz kopce a hory a z těch kopců se postupně stávaly krpály až jsem i přes moje silně vysportovaný lýtka musela holt slézt z kola a tlačit. Samo, že jsem slezla dolů jen kvůli Nelče, ať se necítí blbě že jo, já bych tam mohla jezdit celý dny, jak jinak #ironie.

Hele upřímně se divím, že to naše kamarádství vydrželo. Ale v únoru nás čeká další dovča a zatím mi to nezrušila.

Suma sumárum, Norsko byl jeden z mých nejlepších výletů a jediné, co mě mrzí je, že jsme neměly dostatek času. Takže rada pro vás, neplánujte to jen jako týdenní dovolenou, tahle země stojí za víc dnů dovolený.