copy.png){kind=logo}
Letos jsem ráda víc než kdy dřív, že můj silvestrovskej mejdan je ve dvou na samotě u lesa. Nebo teda na samotě v horách, odkud významná část mojí rodiny pochází. Takže tu udělám takový menší promo a googlete Deštné v Orlických horách, protože za mě je to dokonalý místo v Čechách, kde je svět ještě v pořádku. Lidi se tu zdraví na ulicích, jsou na sebe milý a upečou vám chleba se srdíčkem. Je tu jediná sámoška, která má v neděli samozřejmě zavřeno a nechybí ani místní fotbalovej mančaft.
Proč jsem letos ráda, že jsem mimo domov a nic mi nehrozí? Protože loni jsem ten rok zakončila vážně na jedničku.
Celkově nejsem ten typ člověka, co by na Silvestra potřeboval bujarý party a dělal stojky do rána. Teď slyším nahlas nadávat všechny moje kamarády, že pěkně kecám, že za to neumím vzít, jasně že i já už jsem párkrát stropy zvedala, ale na Silvestra tu potřebu nemám, proto jsem minulej rok pozvala svoje dvě nejlepší kamarádky s přítelíčkama, že bychom si mohli u mě udělat takovej poklidnej večer. Uvaříme, popijeme, zahrajeme si hry a v jednu se jde spát.
Plán byl jasnej, takže já letěla ještě do obchodu, ať jako správná hospodyňka něco nachystám a samozřejmě jako ještě správnější paní domácí jsem doma uklízela při zapáleným adventním věnci, kterej jsem potřebovala vypálit, protože moji věrní fanoušci už vědí, že svíčky na adventním věnci zásadně vyměřuju tak, aby vystačily do Vánoc, akorát se mi to povede tak, že by to vydrželo až do těch dalších Vánoc. Zpátky k tématu, uklízím si, v super outfitu košile a papučky no a na závěr, že vyndám odpadky za dveře. Jak si tak ty odpadky pokládám, pytel se převrhne a odpadky se rozsypou na chodbě. Hm, super, už v tu chvíli si myslím něco o zadní části lidskýho těla a proč zas já. Jdu to teda sbírat a v tu chvíli, co sbírám bordel, za sebou slyším jedno zvučný „klap“ a dveře od bytu jsou zavřený.
Otočila jsem se, lomcovala s dveřma, nevím, asi jsem si myslela, že mám nějakou super schopnost otevřít dveře bez klíče. Neměla samozřejmě. A v tu chvíli jsem fakt netušila co dělat, prostě jsem tam stála a koukala na dveře. OK, pojďme zachovat chladnou hlavu že jo, to se vyřeší. V košili a papučích, přemejšlej holka. Máma! Máma má klíče přece. Supr, tak jo, tak asi jí nemám jak zavolat bez telefonu… no nic, tak v košili a papučích dojdu na autobus a dojedu. A tak co jí zavolat od sousedů? To by byl super nápad, kdyby jediný číslo, který jsem si v tu chvíli vybavila bylo moje a bývalého, se kterým jsme se nerozešli v kamarádským modu abych mu 31. zavolala hele zabouchla jsem si klíče, přijeď to vyřešit.. Ale tak zkusím sousedy, třeba mě pustěj na Facebook a z Facebooku napíšu mámě. Ha! To je nápad! Zvoním na sousedy, až v momentě, kdy jsem stiskla zvonek mi došlo, co mám na sobě, ale tak co už. Pohled sousedky mluvil za vše, byla v šoku, co to za dveřma stojí. Prosím jí o mobil, pouští mě na Facebook. Teď zrovna bude Facebook chtít dvojitý ověření, který mi posílaj smskou. Jo, tak dík Facebooku za přehnanou péči! Volíme se sousedama alternativu dvě – volám zámečníka. A už začínám bejt nervózní, protože v tuhle chvíli jsem si vzpomněla, že na tom dřevěným stolku je ten dementní adventní věnec! Se spoustou větviček kolem svíček… Takže nenápadným nátlakem říkám zámečníkovi ať pohne. Sousedi mě nezvou dál, ono já se moc nedivím, v tom outfitu bych se asi dál taky nepozvala. Takže stojím na chodbě a přešlapuju a počítám vteřiny. Znáte ten díl Přátel, kdy Rachel s Rossem už maj malou Emu a zabouchnou si klíče? Rachel si tam vybavuje ty nejděsivější scénáře, co se asi tak v tom zamčeném bytě děje. A to jsem přesně byla já, protože já už viděla, jak chytá stolek a od toho závěsy až po ložnici v plamenech. Takže jsem se rozhodla, že se půjdu podívat ven, přes balkón bych plameny viděla že jo. K mému překvapení nic nehoří. Po netuším jak dlouhý době, pro mě to byla věčnost, přijíždí zámečník, aby dvakrát zakvrdlal v zámku a vzal si za to dvojku. No tak pokud mělo platit jak na novej rok, tak po celej rok, tak je fakt, že jsem v roce 2019 vyhodila spoustu peněz zbytečně a pán si asi vydělával na cizích neštěstích.
Takže všem přeju šťastnej Novej rok, ať je bez zbytečných výdajů jako těch mých.