Oficiální děkovačka

Takhle, když už jste se proklikali až sem a donutili se otevřít první příspěvek, tak mě asi fakt máte rádi. Gratuluju, jste oficiálně moji kamarádi a já si to přes IP adresu najdu, abych vám mohla věnovat osobní děkovačku. No nebo spíš budu otravovat Lukáše, jestli mi ty IP adresy najde… a tím se dostávám k lidem, který jsou prostě boží a já jsem za ně fakt vděčná.

Lukáš. Důležitá osoba a on to má děsně rád tyhle veřejný kecičky, takže si o něm pojďme popovídat. Génius ve stěžování a nenávidění všeho, co jde i nejde. Dobrej kamarád, si dovolím tvrdit, rozhodně po tom, co jsem ho donutila založit tenhle blog. A jak se říká, že správnej kámoš tě podpoří v jakýmkoli nápadu, tak když jsem Lukášovi napsala, že bych chtěla vytvořit blog ani on nezklamal a už jsme seděli u jeho notebooku a „kódovali“.

Na klasiku, představovala jsem si to jako Hurvínek válku, že za hodinu máme hotovo, protože přece hodíme sem obrázek, tamhle písmo a pod to tři čtverečky. No no no no, tak jsme to tvořili do jedný do rána a ještě jsem Lukášovi sežrala všechny bio-eko sušenky co doma měl #jásevyplatim.

Každopádně jako správnej business man mi narval nějakej Elementor Pro a neustále říkal, jaký výhody to má (já bych jenom chtěla říct, že do teď nevím, kde byl ten rozdíl, ale věřim mu že jo …). Logo jsme ladili první hodinu, Lukáš držel a hledal ten správnej šálek i si nechal vysvětlit, že kafe se nepije celou pusou, ale máš tam jenom ty spodní rty #logicky, pak jsme se naučili s vektorama a jako každej velkej vznikající brand jsme odladili brandový barvy. Hele asi si nechám ten název barvy pro sebe co?! Každopádně máme i my interní název pro ty naše skvělý barvičky. Potom, co jsme odladili barvy a to, kde bude jaká kolonka, přišlo na řadu pojmenování záložek, a protože jedem ve stylu nebrat se vážně, tak z trapnýho cestování jsme prostě museli udělat drandění, který krásně předchází fuckupům a vrcholy to už jenom doplněj. Ve vrcholech jsou mimochodem ty dobrý věci, to už tak bejvá, ale vy víte, že tahle záložka přetejkat obsahem asi úplně nebude.

No a jak jsme si řekli i my s Lukášem na závěr, web pěknej, tak teď už to nepo*** obsahem. 

Další důležitej tým je můj fotící tým, kterej se podílel na prvním oficiálním fotošůtingu a tuhle boží fotku si tak můžete prohlídnout právě tady a teď. No omlouváme se tomu ukrutně zábavnýmu stolu za náma včetně pána s pleškou, kterej si přál bejt na titulce.
Za to ale zdravíme pána číšníka z dlouhý směny. Takže Markét, Sáruš, Ivet, díky DÍK!

A pak je tu mojí kreativní kamarádka Janinka, která mi pomohla odlepit se od dna. Doslova. Název totiž vznikl s její pomocí.

Takže děkovačky jsou za mnou, jsem ráda, že jako real friends jste se dobrovolně vzdali vašeho podílu na zisku, jste srdcaři! A k blogu – znáte mě, víte, že tyhle příběhy se fakt staly, jen k nim přistupuju s humorem, nadsázkou a okořenim to trochou toho sarkasmu. Kdo se tam najdete, tak po mně nic nechtějte, protože jste to se mnou zažívali dobrovolně. Většinou…