Black Friday u nás není vůbec black, až do něděle zvyšujeme příspěvek na Když můžu, pomůžu na nejméně 10% z každého prodaného produktu.

Vlak,kterej chceš zmeškat

V první řadě chci poděkovat mýmu skvělýmu týmu, kterej se mnou tenhle výlet podstoupil. Sice mi ještě dlužej prachy za to, že jsem jim dělala průvodce… Ale v klidu, já vám to nevyčítám.

A teď vážně, podzimní výlet jsem si s mýma milovanýma kamarádama naplánovala směr Osvětim. A musím přiznat, že tady humor opustil i mě. Po cestě jsme byli samozřejmě ještě vtipný, vtipný bylo už to, že jsme málem neodjeli, protože David někam zašantročil doklady #bordelář (to máš za to zrcátko!). Sáruš jako správná matka pluku připravila řízky i s chlebíkem, Markét měla nadupanej playlist od Ektora po Haničku písničku (jo, ten byl vlastně můj co?!). No a Honza … Ten byl pěknej v kufru. Hele je důležitý mít ty role rozdělený. S tím kufrem se váže jedno drobný vysvětlení, tím, že nás jelo 5, tak jsme si zapůjčili (v rámci velmi výhodný spolupráce samozřejmě za storiečka, posty do feedu a tagování) takovou mini dodávku. Takže tři řady sedaček. Poslední v kufru, ta nejmenší, kam jsme posadili toho největšího z party.

Než se do Osvětimi vůbec vydáte, nezapomeňte udělat jednu věc, a to rezervovat si lístky. Jsou dvě možnosti – s průvodcem nebo bez. Sobotní průvodci byli jen v polštině nebo němčině, a to byl taky jeden z důvodů, proč jsem se průvodcovství chopila já, kromě mých hlubokých znalostí samozřejmě. A taky máme v partě jednoho žiďáka, tohle přirovnání se asi teď moc nehodí co?!, takže pár zlotých ušetřených na nákupy v TK Maxu. V TK Maxu jsme se stavovali dvakrát, protože si mistr přál tričko Karl Lagerfeld. Ne, nesehnal ho. Rezervujete si konkrétní čas a dovnitř vás pustí nejdříve půl hoďky před vaším slotem. Jo, pro ty, co budou chtít zkrátit čas na záchodě, potřebujete hotovost (praktický rady jsou potřeba). A druhá praktická rada, holky, s sebou jenom malou kabelku nebo mini batůžek, takže krosny nechte doma, holt si výjimečně nezabalíte půlku obýváku.

No a jdete dovnitř. Teď už není cesta zpátky a připravujte kapesníky. Celá prohlídka začíná Auschwitzem I., celkem jsou tři (Auschwitz I, Auschwitz II Birkenau a Auschwitz III, který fungoval především pro výrobu kaučuku a syntetických vláken). Auschwitz proto, že je to německy Osvětim a tři proto, že nestačila kapacita prvního komplexu. Key facts k celé Osvětimy. Jedná se o největší koncentrační tábor za Druhé světové války, kterej byl vystaven na základě příkazu H. Himmlera (šéf gestapa). Fungoval v letech 1940 – 1945, byli tu převážně židé, Romové a zajatci a zemřelo tu víc než 1,5 milionů lidí, a to na hlad, přepracování, zastřelení a nebo v plynových komorách. Děsivé na tomhle táboru je taky to, že o něm nikdo neměl tušení.

V Auschwitz I vás přivítá nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje), tenhle nápis byl dokonce v roce 2009 ukraden, ale našel se. Projdete bránou s tímhle nápisem a máte před sebou 22 cihlově červených budov. V těch, které jsou zpřístupněné, máte různé expozice. Doporučuju jít postupně po jednotlivých číslech, povídání uvnitř je chronologicky řazené a vy tak dostáváte ten nejlepší možný obrázek, ať už s průvodcem nebo bez něj.

Pokud vám do teď nedošlo, kolik lidí tu bylo a kolik lidí se už nikdy nevrátilo domů, v prvních budovách vás to praští. Více než 80 tisíc bot, 2 tuny vlasů, téměř 4 tisíce kufrů nebo 40 kilo brýlí. Slzy v očích? Ty jsou na místě. V prvních budovách se taky dozvíte o plynových komorách, kde Němci využívali plyn Cyklon B k zabití. Když vás přivezli do Osvětimi, bylo to jen pár lidí, kteří v pár minutách rozhodli o vašem životě. A když jste byli staří, nemocní nebo nedostatečně vhodní na práci, šli jste do plynu. Oni to ale do poslední chvíle netušili, SS byli tak vychytralí, že všem řekli, že se jdou sprchovat, takže do naha a každej do ruky mýdlo, ani označení sprch nechybělo. Bohužel tahle sprcha byla vaše poslední.

 

Další, se kterýma byste si to určitě nechtěli vyměnit jsou ti, o které projevil zájem Mengele. Víte, co má na kontě Mengele že? Mengele byl hlavní lékař Osvětimi. Bohužel jeho praktikama moc lidí nevyléčil. Lidi v Osvětimi využíval na pokusy. Romové byli pokusným králíkem, aby zjistil, kdy tělo umírá v horké vodě a jak se na smrt připravuje. Pokud byste byly těhotné, pak vaše miminko bude držet o hladu a sledovat, jak dlouho bez jídla vydrží. No a dvojčata ho fascinovala ještě víc. Jednak chtěl namnožit árijskou rasu, takže sledoval, jak by se to dalo mechanicky zařídit a zároveň zkoumal, jestli jdou dvojčata propojit. Sešíval jim tepny a myslel si, že ze dvou lidí udělá jednoho.  Logicky nemusím říkat jaký byl výsledek. Pitva za živa, operace bez narkózy nebo vyoperování některých orgánů, všechny tyhle hnusy má na svým účtě právě Mengele. A víte, jak skončil? Než Osvětim objevila Rudá armáda, SSáci utekli včetně Mengeleho. O tom, jak přesně skončil Mengele se neví, ale zdrhnul někam do Jižní Ameriky, kde se údajně i utopil.

První budovy v Auschwitzu jsou proto podle mě ty nejemotivnější. Kolem dokola vidíte fotky vězňů, kteří jsou vyděšení na smrt a netuší, proč je fotí ani proč jsou tetováni. Pokud vás zajímá historie konkrétního národa, i tu si tady najdete. Proto doporučuju koupit hned u vchodu mini průvodce, kde máte mapku a vy tak přesně víte, kam byste rádi. Upozorňuju na jednu věc. Auschwitz má otevíračku. A abyste si prošli tu jedničku, potřebujete alespoň dvě hodiny, abyste si to v klidu všechno pročetli. No a nezapomeňte, že se 100 % chcete ještě přesouvat do Auschwitz II – Birkenau, česky Březinka. Jo, to je ta část, kde uvidíte slavný vlakový koleje, rampu, kde se rozhodovalo o každým z nich, ale hlavně ten neskutečně obrovskej prostor, 175 hektarů, kde vás zamrazí při představě, že tohle je ta část Osvětimi, kde umřelo nejvíc nevinných lidí.  V naší době (podzimní) zavírali v 17:00. Z Auschwitzu I se do dvojky dostanete autobusem asi tak za 3 minutky. Můžete to dojít, ale ne v případě, že máte poslední hodinu. Tohle bylo zas na klasiku na mě. Březinka je obrovská, projděte se určitě podél kolejí dozadu a dojděte až k troskám plynových komor. Plynové komory se jednotky SS pokusily spálit a zničit, aby zahladily stopy. Takže uvidíte jen pozůstatky.

Slyšeli jste už o části přezdívající Kanada? Je to část v Březince, kde se soustředilo oblečení, kufry, cennosti, brýle, všechno, co si lidé vzali s sebou. Kanada byla část tábora, kde se pracující měli nejlíp. Občas si totiž nějakou věc ukradli, propašovali a snažili se s tím zajistit lepší podmínky. Byla to zároveň jediná část tábora, kde se potkávali muži a ženy. Kanada je dobře popsána například v knížce Tatér z Osvětimi. Doporučuju!

Ještě chci dodat jednu věc, co tam musíte vidět. Každodenní podmínky, ve kterých tam lidi žili. Postele. Když jste měli štěstí, tak jste spali jen s druhým člověkem na jedné palandě, v horším případě se vás dělilo třeba pět na jedno lůžko. Sprchy nečekejte, v umývárnách jsou ve směs jen umyvadla a záchodů dostatek nebylo, takže se to řešilo venkovní latrínou. Jíst jste nedostávali téměř vůbec, jednou denně řídká hrášková polívka, trochu chleba. A to vám pro energii na 11 hodin práce, 6 dní v týdnu opravdu nestačí. Onemocnět jste nesměli, to pro vás znamenalo smrt. Pokud jste onemocněli, nechali vás chvíli v nemocnici bez jakýchkoli léků anebo vás rovnou usmrtili. No a celý den jste se soustředili na jedinej úkol – nebýt ten, koho postaví před smrtelnou zeď.

Teď si toho, co máte, myslím tím svobodu, vážíte trochu víc co?